Rozhovor s Králem Slunce, 6. část z 12

Prostě mluvím tak, jak si pamatuji. Takže to není v pořadí, protože si svůj projev nepíšu. Hovořím prostě tak, jak mě Bůh inspiruje.

Takže lidé ve Slunci, dosáhnou-li Páté úrovně, pak tam Mistr půjde a vezme je nahoru do Mistrova Domu, do světa Páté úrovně. Další lidé, kteří ještě nedosáhli Páté úrovně a nadále zůstávají na Slunci, uvnitř Slunce, nebo někteří lidé, kteří jakkoli dosáhli Čtvrté úrovně, buď Požehnáním Mistra, nebo svým štěstím, že Mistra viděli, z nějakého důvodu pohlédli Mistrovi do očí, na ulici, na poli, či v lese, v horách, na moři, kdekoli, pak by mohli dosáhnout Čtvrté úrovně.

Pak kontaktovali lidi ze Slunce, lidé ze Slunce je tam vzali, adoptovali je speciálním druhem obřadu, také se speciálním požehnáním, tak aby si mohli více zvyknout na energii, na skutečnou energii Čtvrté úrovně uvnitř Slunce. Totéž, podobné v Měsíci. Když lidé této Země chtějí žít v Měsíci, pak musí skutečně dosáhnout standardu, úrovně a frekvence Měsíčních lidí, kteří jsou domorodí, chci říct ti, kteří pocházejí ze světa míru. Ale lidé ze Slunce jsou domorodí, jsou ze Slunce, neopustili někde jiné světy a nepřišli do Slunce. Ne.

Teď, zeptala jsem se Krále Slunce, zda ano či ne mnoho lidí na Zemi, často, každý rok, mnoho, mnoho lidí se ztratí nebo zmizelo – je to proto, že třeba odešli do světa Slunce nebo do světa Měsíce? Nebo ne? On řekl: „Ne, jen mnoho set lidí,“ už mi řekl, kolik set lidí odešlo do Slunce či Měsíce. To samé pro Měsíc, říkají totéž. Tito zmizelí lidé buď někde zemřeli při nehodách, že je lidé nemohou najít, nebo byli nějakým způsobem sežráni nějakými zlými zvířaty, která byla posedlá démony či tak něco. Mimochodem, tak jako tak, vracíme se – říkala jsem vám, že to není popořádku jako „jedna, dvě, tři“.

Teď si tedy vzpomínám, předtím jsem řekla, že Země Sama roznítí oheň z pod zemského povrchu, může to jít nahoru a také to může zničit celý svět. Země by to Sama od Sebe neudělala. Ale je to dílo zlých ďáblů. Existují různé druhy. Existují horliví duchové, či horliví ďáblové, nebo horliví démoni. Ale horliví démoni to už vzdali a odešli do afrických hor. Říkala jsem vám to už dřív. A také, Král horlivých duchů přijal mou nabídku a odešel na to místo, které jsem pro ně před několika lety vytvořila, o tom všem jsem vám říkala. Ale existují i jiné věci, například horliví ďáblové a zlí ďáblové. Stále se schovávají a používají lidi jako štít, například lidi posednou a nutí je dělat špatné věci. Takže například, lidé se někdy v noci prochází a dělají špatné věci pod vlivem démonů.

Když se vrátí zpět, jdou zpět domů, nebo třeba spadli někde v lese či na ulici, nepamatují si nic z toho, co udělali.

Či někdy se o ně pekelní ďáblové už víc nezajímají, například už je použili, a tak je prostě hodí do jezera, řeky či tak něco. Tam je mohou některé z bytostí sníst, či dokonce sami ďáblové mohou sníst jejich těla. Takže když tam jdete, někdy vidíte jen ležící kosti a je těžké identifikovat, kdo to je, je-li to ta pohřešovaná osoba, či není. Je velmi těžké to identifikovat.

Démoni, ďáblové ti jedí lidi, buď ve fyzické podobě, nebo v astrální podobě, odešel-li daný člověk do pekla. Někteří jsou příliš špatní; dokonce ani peklo je nemůže tolerovat ani změnit. Pak je tam zabijí a snědí je. Je to tak. Takže lidem stále říkám: „Prosím, chovejte se slušně, prosím, modlete se k Bohu, prosím, věřte v Boha, a v Nebe, v Pána Ježíše a v Buddhy. Jinak půjdete na to hrozné místo, kterému říkáme peklo, a pak v tu dobu vám nikdo nemůže pomoct.“

V buddhistických sútrách zmiňují Bódhisattvu, Svatého, Velkého Světce zvaného Kṣitigarbha Bódhisattva. On je stále v pekle a snaží se pomoci komukoli se v pekle dá pomoci. Ale to je velmi vzácné; mnoha lidem nemůže pomoci. Když jdete do pekla a máte těžkou, vražednou karmu, například, jedení zvířecích lidí – nepřímý vražedný hřích – pak je pro vás velmi těžké dokonce porozumět, co říká Buddha nebo Bódhisattva. Takže pomáhá komukoli může, učí je, čistí je Učením, pravým Učením od Boha, od Buddhů, od Svatých, původně od Pána Ježíše. A časem, s jejich pokáním, možná se některým duším dalo pomoci. Pak tam do toho pekla mohl přijít Pán Ježíš, či tam mohl přijít Quan Yin Bódhisattva, nebo Buddha atd. a pomoci jim, poskytnou jim další pomoc. Ale i tak oni musí splatit svou karmu.

Například v aulackém (vietnamském) příběhu se vypráví o jeptišce. Než se stala jeptiškou, každý den zabíjela na prodej spoustu slepičích a kachních lidí. Během svého zhroucení – zhroutila se ještě během života na Zemi – byla vzata dolů do pekla. A protože byla velmi dobrá, v minulém životě byla také jeptiškou, i když moc dobře nepraktikovala. Tak se vrátila znovu jako člověk a prodávala slepičí lidi a to všechno. Když tam tedy sestoupila, kvůli některým zásluhám z minulých životů, ona se modlila a modlila, tak Quan Yin Bódhisattva sestoupila dolů. Ale stále musela splatit dluh, aby se očistila. Takže tam v pekle musela spolknout žhavý uhlík do svého těla, do astrálního těla. A to bylo děsivé, samozřejmě to strašně bolí, ale ona souhlasila, že tento trest přijme, aby se očistila. A pak se samozřejmě později mohla vrátit zpět do lidského života, činila pokání a dělala všechny nejlepší věci, které mohla, a už nikdy žádné zvířecí lidi znovu nezabíjela. To byl pravdivý příběh, napsala ho sama.

Excerpt from “Unveiling the Truth ‘Ms. Ba Selling Chicken-People Porridge,’ Left Her Body, Descended to the Underworld and Ascended to the Heaven – 100% Karmic Retribution” Female: Povím vám něco o původu názvu „Paní Ba, která prodává kaši z kuřecích lidí“. Paní Ba pocházela z Định Tường, Mỹ Tho a denně prodávala na trhu Vòng Nhỏ kaši z kuřecích lidí. Paní Ba uvedla, že si vydělávala na živobytí tím, že každý den porážela kuřecí lidi, aby z nich uvařila kaši a prodávala ji na trhu Vòng Nhỏ. Jednou v noci si paní Ba přinesla domů kuřecí lidi, aby je připravila na porážku a uvařila z nich kaši, kterou pak druhý den ráno prodávala na trhu.

Tu noc, když spala, se jí zdálo, že k ní jeden z kuřecích lidí, které se chystala porazit, promluvil a řekl: „Já jsem tvůj dědeček.“ V té době tomu paní Ba nevěřila. Když se však kuřecího člověka zeptala na podrobnosti o jeho jménu, rodinném původu a historii, odpověděl jí na vše přesně tak, jak to bylo ve skutečnosti. Paní Ba byla vyděšená a hluboce otřesená.

Od té noci přestala prodávat kaši z kuřecích lidí, zbavila se všech svých kuřecích lidí a úplně se vzdala obchodu. Nakonec se stala odříkající a buddhistickou mniškou. […] To je jen stručný přehled z tohoto pohledu. Kdybychom měli podrobně popsat, jak paní Ba putovala peklem, do jakých úrovní sestoupila, kniha podrobně popsala karmické odplaty, kterým čelila, různé úrovně pekla, kam byla poslána, aby splatila karmu, kterou nashromáždila ještě za života.

Interviewer: Od pradávna všichni buddhisté i nebuddhisté slýchali o 18 úrovních pekla, které byly popisovány tak tajemným způsobem. Dnes, když s vámi hovořím, jsem si však uvědomila, že 18 úrovní pekla je skutečných.

FeMale: Peklo vzniká karmickou odplatou. (Ano.) Vzniká karmou vnímajících bytostí. Protože za života nemůžeme peklo přímo vidět ani o něm slyšet, karmu si vytváříme dál. Když však karma dozraje, když člověk odejde, tato nahromaděná karma se projeví a zavede ty, kdo ji vytvořili, na místa, která odpovídají tomu, co vytvořili. (Ano, ale pozoruhodné je, že paní Ba prošla všemi úrovněmi pekla a své zážitky vylíčila v knize.) To je pravda! Paní Ba podala kompletní zprávu o peklech. Podělila se také o příběhy ze své cesty nebeskými sférami. (Takže vystoupila i do nebe?) Ano! Podrobně popsala různé nebeské sféry, které navštívila, a jaké byly. […]

Old Woman: Paní Ba uviděla kuře, které na ni promluvilo a řeklo: „Já jsem tvůj dědeček.“ Dokonce ji oslovilo jménem: „Já jsem tvůj dědeček a ty jsi Huỳnh Thị Nhi.“ Paní Ba, otřesená tímto snem, přestala prodávat kaši z kuřecích lidí a stala se buddhistickou mniškou. Později syn, kterého vychovala, vystudoval a stal se učitelem. A koupil si byt. Paní Ba (v té době žila v chrámu) tam pak jednou týdně jezdila na návštěvu. […] Pak, když šla na to místo (které její syn koupil), paní Ba onemocněla. Když spala a nebyla si jistá, jestli se jí to zdá, nebo ne, náhle jí někdo vzal duši. Několik dní byla pryč, pak se vrátila do života. Její syn nevěděl, co má dělat, a tak jen seděl vedle jejího těla a stále plakal. Když se paní Ba vrátila, vysvětlila mu, co se stalo. Poté občas cestovala mezi sférami, někdy sestupovala do pekel, jindy stoupala do nebes. Později se o své cesty mezi sférami podělila s buddhistickými praktikujícími. […] Někdy paní Ba odcházela na den a noc nebo odcházela pozdě v noci a vracela se ve 2 nebo 3 hodiny odpoledne. Po návratu, když znovu vstoupila do svého těla, její tvář zrudla. Kdykoli duše paní Ba opouštěla její tělo, ženská Světice chránila její tělo. Jinak by paní Ba zemřela. Dokud její duše odcházela, byla schopna chodit a normálně fungovat.

Problém je v tom, že teď lidé v peklo nevěří, protože ho nevidí. I když někdy ještě žijí na Zemi, jejich duše už byla zadržena a vzata do pekla, ale jejich tělo to necítí, moc o tom neví. Možná někdy mají pocit nějakého pálení, či to a tamto, ale myslí si, že je to nemoc, tak jdou navštívit lékaře, a nějaké léky proti bolesti všechny tyto pocity otupí, tak pokračují v životě.

Photo Caption: Vynaložte veškeré úsilí, abyste dosáhli vysoké sféry

Stáhnout fotografii